Pro lepší zážitek doporučujeme spustit hru na počítači, nebo na tabletu.
Vnitřní život Langweilova modelu
CO TĚ ČEKÁ:
Vypravíš se na lov nenažraných škůdců.
0/9
Místo
co
odstavec
body
Vybraní škůdci muzejních exponátů
Zvol si jednoho škůdce a naklikej všechny jeho zástupce.
larva kožojeda (rušník muzejní) si pochutná na materiálech živočišného původu, jako je klih, jímž Langweil lepil své výtvory. pisivka pouhým okem připomíná malá, hemživá černá smítka, velice ráda se zakousne třeba do papíru. rybenka kromě papíru holduje zbytkům kůže, můžeš ji znát i ze dna vany nebo podlahy v koupelně.
SapérPříslušník vojska, který budoval zákopy, mosty a upravoval cesty. RasPovolání obnášející úklid uhynulých zvířat a odchyt vzteklých psů a koček. StrážnýObvykle vykonával službu přede dveřmi významných úřadů či kasáren. PlavecPoté, co po Vltavě přeplavil dřevo, rozebral vor a vrátil se pěšky domů. SluhaZapisoval knihy, ty objednané nosil čtenářům do čítárny nebo domů.

odpoved_1
odpoved_2
Moše Israel Landau (1788–1852)

Langweilův současník, židovský učenec, znalec starověkých jazyků a literatury, majitel hebrejské tiskárny, představený (něco jako starosta) pražské židovské obce či školní inspektor. Jako vůbec první Žid byl v roce 1849 zvolen pražským radním.
Starý židovský hřbitov

sloužil svému účelu v letech 1439 až 1786. Je zde pohřbena řada známých osobností židovského světa. Proslulý rabi Löw (učenec, tvůrce golema), Mordechaj Maisel (obchodník, bankéř), David Gans (kronikář, astronom, matematik) a mnozí jiní.
Kostel sv. Ducha

Součástí Židovského Města byl také křesťanský ostrov při kostele sv. Ducha. Teprve v roce 1811 bylo povoleno bohatým Židům zakoupit si domy v okolí kostela a bydlet za hranicemi ghetta v křesťanských částech města.
Synagoga Stará škola

V Židovském Městě žili stoupenci různých židovských tradic a učení, ke kterým se hlásily také pražské synagogy. Ta nejstarší, zvaná Stará škola, byla založena na přelomu XI. a XII. století. Stála až do roku 1867. Dnes byste na jejím místě našli Španělskou synagogu.
Pinkasova synagoga

kdysi patřila k bloku domů na jižní straně Starého židovského hřbitova. Vznikla po roce 1535 na popud bohaté rodiny Horoviců. Dnes ji spravuje Židovské muzeum v Praze jako památník českých obětí holokaustu.
Věže Strahovského
kláštera
Ovocné
stromy
Astronomický
dalekohled
Věž Novoměstské
radnice
Leopoldova
brána
Věže Strahovského kláštera

Zdejší klášter byl založen za knížete Vladislava II. roku 1143. Je tradičním střediskem české odnože řádu premonstrátů. V barokních budovách najdete proslulou strahovskou knihovnu, čítající přes dvě stě tisíc svazků knih.
Ovocné stromy

Vrch na levém břehu Vltavy, známý svými sady, lanovkou a rozhlednou, nebýval vždy výletním místem. Ve středověku sloužil jako opukový lom či popraviště. Sady a zahrady zde vznikly později přičiněním okolních klášterů a šlechtických sídel.
Astronomický dalekohled

Na bývalém západním předměstí Hradčan měl za císaře Rudolfa II. svůj letohrádek a hvězdárnu slavný dánský astronom Tycho de Brahe. Navštěvoval ho tam také Jan Kepler, po němž je pojmenováno tamější gymnázium.
Věž Novoměstské radnice

Jedno z historických pražských měst, založené Karlem IV. v roce 1348, tvoří největší nedokončenou část Langweilova modelu. Až do roku 1784 šlo o samostatné město s vlastními hradbami a branami.
Leopoldova brána

Přestože v Langweilově době nebyl Vyšehrad součástí města, tehdejší pevnost tvořila obranný protipól Pražského hradu. Chránila Prahu od jihu a dohlížela také na vltavskou cestu.
U Černého kříže
U Dvou slunců
U Železného muže
U Bílého beránka
Ulice Ve Starých alejích,
Langweilův model Prahy


Langweil se snažil zachytit nejnovější podobu domů. Pokud někde, jako třeba na dnešních Příkopech, došlo k přestavbě, snažil se domy upravit i ve svém modelu. Ale město se stále měnilo.
Kaple sv. Barbory,
Langweilův model Prahy


Kaple v areálu Anežského kláštera je v Langweilově modelu oproti originálu otočená o 90°. Třeba ji tak omylem umístil někdo, kdo s modelem manipuloval po autorově smrti, např. restaurátor.
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně,
Langweilův model Prahy


Ačkoli proporce (poměr šířky a výšky) některých budov neodpovídají skutečnosti, nemusí jít o přehmat. Aby vynikly třeba kostelní věže, musel je Langweil mírně vyvýšit. Podobně postupovali malíři městských pohledů (vedut).
co
odstavec
           
Obydlí rasa
neboli
pohodného
Zde se z vorů
vytínaly klády
jako poplatek
městu
Okolí
městské
jízdárny
Řada malých
zastřešených
tržních
krámků
Továrna
na střelné náboje
neboli kapsle
Tady se
od cizích kupců
vybíral nájemní
poplatek
           
„Himmel Hergott!
Krucinál!“
„Pochválen buď
Ježíš Kristus!“
„Uctivý služebník,
vynasnažím se.“
„Ty zlatoplavé
kadeře! Lazurné oči!“
„Servus, Josef!“
„Proklatý flamendře!
Ztřeštěnče čertový!“

Konec hry

Autoři

Námět, scénář
Martin Poch, Iva Vachková
Metodická oponentura
Iva Vachková
Odborná revize
Kateřina Bečková, Tomáš Dvořák, Pavla Státníková
Jazykové korektury
Miloš Miškovský
Grafika
Lukáš Kejha

Konec hry

Autoři

Animace, storyboard
Kryštof Pacourek
Vizuální oponentura
Tomáš Bílek, Ondřej Zámiš
Programování
Jaroslav Horák, Peter Leibitzer, Vlastimil Poděbradský
Voiceover
Nahrávací studio George Lukase

Konec hry

Seznam literatury použité při tvorbě scénáře

Bečková, Kateřina, Fokt, Miroslav, Svědectví Langweilova modelu Prahy, Praha: Schola ludus-Pragensia, 1996.
Bělina, P. a kol., Dějiny Prahy II., Praha, Litomyšl: Paseka, 1998.
Lenderová, Milena, Jiránek, Tomáš, Macková, Marie, Z dějin české každodennosti, Praha: Karolinum, 2017.
Lněničková, Jitka, České země v době předbřeznové. 1792-1848, Praha: Libri, 1999.
Lněničková, Jitka, České země v době osvícenství, Praha: Albatros, 2002.

Konec hry

Seznam literatury použité při tvorbě scénáře

Lněničková, Jitka, České země v době obrození, Praha: Albatros, 2002.
Lněničková, Jitka, Svět dětí, Praha: Albatros, 2005.
Pěkný, Tomáš, Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha: Sefer, 2001.
Rybár, Ctibor, Židovská Praha. Průvodce památkami, Praha: ZV Spektrum, 1991.
Voit, Petr, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha: Libri, 2006.